RECENZE: Případy ujdou, ale soudce trpí. A nás trápí svou meditací

Seriál Život a doba soudce A. K., který v pondělí večer odstartoval v České televizi, má velké ambice. Umělecké ambice, aby bylo jasno. Jenomže namísto justičních kauz, které sliboval, prostřednictvím rozervaného hrdiny opisuje Terapii.

David Švehlík hrát umí, o tom vůbec není sporu. Ale zatímco v nedělní nové řadě Kriminálky Anděl, byť ubrala vtipu a přidala žen, působí jeho policista stále vcelku činorodě, v pondělním seriálu Život a doba soudce A. K. jako by jeho titulní postava představovala Hamleta s únavovým syndromem.

Zírá do prázdna a neustále vede ještě prázdnější vnitřní monology, jejichž rádoby sarkasmus zní literárně až běda.

Život a doba soudce A. K.

50 %

Režie: Robert Sedláček, Radim Špaček, Bohdan Sláma

Hrají: David Švehlík, Jiří Bartoška, Daniela Kolářová, Zuzana Norisová

Kinobox: 74 %

Podezřelý boháč

Snad bylo tvůrčím záměrem očistit nevalnou pověst justice portrétem soudce, který si ještě dovolí přežitek zvaný svědomí, ale protože zároveň ukázkově trpí, jde člověku s prominutím na nervy stejně jako hudební podkres takzvaně výtahového typu.

Profesní román se nedostavil. Hrdina sice v každé z třinácti epizod rozhoduje občanskoprávní spor, což je však pro seriál méně atraktivní než trestní právo. Navíc dramaturgii neslouží zrovna ke cti, že první i třetí díl řeší prakticky totožný svár exmanželů o dítě, takže i soudcovy banální tiché glosy se opakují: „Je možné, že se kdysi milovali? Ti dva se přece museli milovat!“ Rozdíl tkví pouze v tom, že ve druhém případu figuruje zazobaný podnikatel, takže se o něj zajímá i ministr, jehož stranu sponzoruje,  a soudci je podezřelý „jako každý miliardář“.

Upachtěný pokus o společenskou kritiku však sráží fakt, že soudce sám rozhodně nechodí o žebrácké holi: pilotuje letadlo, jezdí na jachtě, dopřává si argentinský steak a ke smetánce náleží i původem, neboť k ceněným právníkům patří také jeho rodiče, kultivované bytosti s vytříbeným vkusem a vzájemným chladem pod usměvavě vyrovnanou fasádou.

Nejde tedy o justiční ságu, nýbrž o existenciální psychodrama, jehož hrdina je vyhaslý, pochybující, trpný i trpící; marnost sama. Jenom v letadle se cítí uvolněný, což bohužel sděluje divákovi úvahami typu: „Měl jsem být ptákem, ale byl bych jako pták šťastný?“

Naprosto mimoňsky se jeví jeho milostné trable, počínaje steskem po bývalé přítelkyni a konče pokusnou schůzkou se slečnou, která miluje filmový Titanic. A když vyhledá odbornou péči, opisuje seriál svou slavnou předchůdkyni Terapii, ovšem bez jejího originálního klíče. Výměna vět Co vás trápí? – Osamělost vyhání diváky spolehlivě pro přepínač.

Styloví a studení

Výsledkem je takříkajíc novátorský, tedy hluboce nezajímavý, odtažitý, fádní, uměle odcizený svět plný podivných stvoření a jejich traumat. Dalo by se mluvit rovněž o designovém dramatu, neboť význačnou roli hrají byty, doplňky, kostýmy. A stylové, naštěstí herecky spolehlivé je též obsazení;  Jiří Bartoška coby otec rozervaného soudce neschopného profesního odstupu mu radí „Drž si to od těla“, Daniela Kolářová v roli matky dokonce coby advokátka jedné ze stran sporu zasedne v soudní síni přímo proti svému synovi.

Přestřelky obžaloby a obhajoby, špinavosti a nízkosti, jež prosakují věcnou procedurou jednání, tvoří nejsilnější prvek seriálu. Vše kolem je balast a marast, blátivá hra na závažnost nezáživnosti, kde malátní rozervanci sdělují skomírajícími hlasy své deziluze.

Třeba se tónina změní, o scénář Zdeňka Zapletala se dělí režiséři Robert Sedláček, Radim Špaček a Bohdan Sláma, nicméně hlavní hrdina působí jako pohrobek detektivní drsné školy zaměřený na rozvody, Phil Marlowe hořce glosující prohnilost světa coby poslední spravedlivý. A to dnes nelze vyprávět se smrtelnou, tudíž smrtící vážností.

Daniela Kolářová hraje matku a drsnou právničku